Columbo má svůj baloňák a užmoulaný doutník, Hercule Poirot lakýrky a hůlku, Maigret dýmku a Horst Schimanski vojenskou bundu Parker zelené či pískové barvy.
Co by to bylo za slavnou filmovou postavu, kdyby neměla určité poznávací znamení. Něco, co si s ní vždy spojíme a bez něhož si ji už ani nedovedeme představit. U Schimiho jsou to hlavně tři věci – jeho pověstný knír, jeho přibližovadlo Citroën CX 25 a jeho vždy rozepnutá bunda.
Vojenská bunda M-65 výrobce Alpha Industries se objevila v amerických ozbrojených silách v roce 1965. Götz George na ni narazil o 15 let později v jednom duisburgském Army Shopu, když bloudil ulicemi a přemýšlel nad charakterem postavy kriminálního komisaře. Po více jak 30 letech je její vojenský původ téměř zapomenut: generace vyrůstající na Místě činu jí neřeknou jinak než bunda Schimanski neboli v originálním znění Die Schimanski Jacke.
Bunda jako znak a re-prezentace osobnosti
Scénáristům i Georgovi se podařilo vytvořit fenomén věci-znaku. Bunda se stala jakýmsi médiem a kvintesencí Schimanského osobnosti a manifestací jeho názorů o světě i o člověku samotném. Parker provází Schimiho věrně celou původní sérií Místo činu i novějšími díly. Není epizoda, v níž by si bunda nezahrála.
Spjatost tohoto oděvu s Horstovou osobností, ba existencí jde dokonce tak daleko, že její přítomnost či nepřítomnost na komisařově těle nese význam. Je-li Horst v bundě oblečen, je zpravidla ve službě, řeší případ, ať už jako aktivní policista, nebo později jako „důchodce z Duisburgu“. Pokud se bundy nějakým způsobem záměrně vzdává, svléká ji, často ztrácí svou osobní sílu a často tím vyjadřuje určitý osobní postoj – většinou protest proti byrokratizaci lidských vztahů – anebo manifestuje svůj (zaplať pámbu) dočasný odchod z aktivní služby.
Scén, kdy si Schimi okázale sundává bundu, najdeme v celé sérii hned několik. Nejslavnější je ta z epizody Případ Schimanski / Der Fall Schimanski (1991), v níž se Horst vrhá na rogalu z výškové budovy. Ještě před tím ale odhazuje svou bundu do volného prostoru a ta příznačně dopadá na auto, kde sedí jeho policejní kolegové Thanner a Hänschen.
Neméně příznačná je ale také scéna z dílu Dobročinná sbírka / Der Pott (1989). Zde protestní charakter tohoto gesta zvýrazňuje i snaha podroušeného Horsta odtrhnout si z řetízku u kalhot policejní známku.
Vícero je i scén opačného gardu, které naopak souvisejí se znovu-objevováním bundy. Bunda je téměř jako relikvie vytažena ze skříně na denní světlo a s ní je tu opět Schimanski v akci se všemi svými charakteristikami. Tak je tomu v prvním dílu volné série Schimanski nazvaném Eskadra / Die Schwadron (1997), v níž se komisař vrátil po šestileté natáčecí pauze na filmové plátno.
A stejný motiv najdeme také v posledním Schimanském, v epizodě Loverboy (2013). Je symbolické, že i v závěrečné scéně tohoto rozlučkového dílu bunda nechybí. Kamera střídá záběry na sedícího Horsta (v bundě, jak jinak) a na Marie-Claire. Dvě postavy, roztříštěné šampaňské, střepy od skleniček na podlaze a nápis na nové sedací soupravě „Ich liebe dich“. Ten tu patří nejen Marii-Claire, ale ve druhé úrovni i postavě Schimiho, s níž Götz George strávil celých 33 let.
Praktický edit pro fanoušky
Je moc pohodlná :-).
28/06/2016
Přiznám se, že jsem velký Schimiho fanda. Nikdy jsem ale neměl Alphu, jen Miltec :-). No, věřím, že ji Horstovi dali i do rakve…
05/07/2016
Parker je parker. Nicméně Shimiho bunda se za pár let objeví někde na nějaké aukci…
05/02/2018
Dobrý den. A která je tedy ta pravá. Teď nemyslím nějakou ženskou, ale tu bundu. Jsem velký Schimiho fanda a tu bundu bych moc rád oblíknul… Díky 🙂
22/04/2019
Ta pravá je od Alpha Industries v barvě khaki (čili písková). V seriálu je vidět, že její design se v průběhu let trošku měnil a to vč. barvy. V některých dílech ji má Schimanski hodně světlou, jindy je to ten pískový odstín, který je možné zakoupit i dnes. Vždycky ji ale má bez nárameníků, jsou tam jen knoflíky, zatímco dnes ji lze zakoupit pouze ve verzi s nárameníky. Pouze v díle Děti pekla ji má světle zelenou ( o dost světlejší než je aktuálně v prodeji pod barevným označením „oliv“). Při shánění identické barvy, ale pozor – čas od času Alpha Industries vyrobí limitované edice M-65, které se liší jak barvou, tak střihem a leckdy se nedostane ani na net a je k mání při troše štěstí jen v army shopech… Jinak jedna z originálních z natáčení je uložena ve vitríně v nemocnici v Duisburgu
03/11/2021
Ahoj,
na tyto stránky jsem narazil náhodou, při hledání další empětašedesátky do svého šatníku.
Co se nárameníků týče, domnívám se, že se nejedná o verzi „bez“ ale na té jeho bundě jsou jednoduše odstřižené. Dle fotek či některých záběrů to alespoň tak vypadá. Takže nesmutnit ale hurá pro nůžky 🙂
Díky Jakubovi za pěkně zpracované stránky, které přímo navádí sjíždět „Šimiho“ díl za dílem. Ať se daří!
24/10/2023
Ahoj všichni,
chtěl bych se zeptat. Jsem taky velký fanda Schimanského. Je nějaký fanklub atd. Taky bych se rád podíval na natáčecí místa.
04/09/2020
Sháním všechny díly Shimanského, ale nedaři se mně to. Můžete poradit?
Děkuji
04/03/2021
Martine v nic moc kvalitě pro osobní potřebu třeba na Uloz.to https://uloz.to/hledej?q=m%C3%ADsto+%C4%8Dinu+schimanski
05/11/2021
Toto jsem nalezl na jednom německém fóru, ohledně barvy bundy a chybějících nárameníků. Přeloženo Googlem:
…Tato první bunda Schimanski byla soukromá M65 Götze George.
Bunda byla původně khaki, ale produkční tým nesouhlasil s „polovojenským“ vzhledem, a tak Götze napadlo odstřihnout nárameníky a nechat bundu odbarvit. A tak to udělali. A Schimanského trampská bunda byla na světě…